Je to již téměř čtvrt roku, co vyšel relativně klasický článek o shrnutí SuperMartasova měsíce. Tedy spíše měsíců dvou. Pomalu se z toho stává tradice, že místo pravidelných měsíčních článků píšeme články dost nepravidelně a spojujeme je do větších celků. Ne snad proto, že by se toho dělo málo, ale hlavně mě poznamenala událost, o které si můžete přečíst ve článku Něco mě trápí....
I díky vašim komentářům mi to pomohlo odrazit se a začít zase žít. A ačkoliv by mohlo být lépe, vždycky si při negativní vzpomínce mávnu rukou a dál spokojeně pracuji na projektu společně s Víčkem, o jehož velikosti se mi nikdy ani nesnilo, a pokud to dokážeme naprogramovat, bude to vrchol mé programátorské kariéry. K tomu na plný pecky poslouchám úžasnou hudbu, no prostě paráda. :)
Na druhou stranu jsem také zjistil, že dokud něco nebude, nemá cenu o tom dále psát, protože neznáte všechny podrobnosti, které jsou klíčové k pochopení celého příběhu, a proto jsou některé vaše rady, např. sehnat si staré PC, zcela irelevantní. Leda bych někdy napsal knihu, ale mohu vás ujistit, že na to se opravdu nechystám. :D
A o čem tedy dnešní článek bude? Čtěte dále...
Že nevíte, o co jde? Ale víte! Opravdu. Sixteenia je totiž kódové označení projektu, na kterém s Víčkem spolupracuji. Je to ten projekt, o kterém jsem již výše mluvil. A mluvíme o něm už od srpna, kdy o něm Víčko poprvé napsal ve svém článku Víčkovy červené měsíce 2014.
Nemohu a ani vám zatím nechci říci nic konkrétnějšího, toto kódové označení jsme zavedli hlavně kvůli tomu, abychom tomu mohli nějak říkat a nemuseli jsme používat náš starý název, i když to vlastně ani název nebyl. Zatím nevíme ani my, jestli mu toto jméno zůstane.
Původně jste se měli toto jméno dozvědět již v průběhu prosince. Jako takový adventní kalendář jsme chtěli každý den zveřejnit jeden zašifrovaný znak z věty Náš projekt je Sixteenia, ale bohužel to nějak nedopadlo.
Na Sixteenii jsem toho zatím bohužel moc neudělal, důvod znáte a nemá cenu to dále rozebírat, každopádně teď o prázdninách jsem na ní zase začal pořádně makat, tak snad se brzy dočkáte nějaké ukázky. Myslím, že je to pro rok 2015 víc než reálný cíl.
Mnozí si o mně mysleli a snad i stále myslí, že už se nepotřebuji v programování nic moc učit, maximálně tak nové jazyky. Ale opak je pravdou. V programování je stále mnoho věcí, které jsem doposud neobjevil, a právě proto jsem se rozhodl, že přijmu od školy nabízenou praxi v programování ve spolupráci s Vysokou školou báňskou v Ostravě. Obvykle je to nabízeno až třeťákům, ale protože si tuto praxi nikdo nevybral a já se programováním zabývám, bylo mi to nabídnuto.
Snad někdy v listopadu jsem byl v Ostravě na první schůzce s člověkem, co mě má na starosti. Velmi mě překvapilo, když pro mě vlastně žádnou práci připravenou neměl a ptal se mě, co bych teda chtěl dělat. Trochu mě to zaskočilo, protože jsem předpokládal, že mají připraveno nějakou konkrétní práci, na které bych se mohl zdokonalit. Nevěděl jsem, co tedy říci, ale jako první mě napadla Sixteenia. Ačkoliv jsem nebyl příliš konkrétní, v podstatě se vším souhlasil a než jsem se nadál, už jsem byl na cestě zpět domů.
Až tam jsem si při rozhovoru s Víčkem uvědomil, co jsem jim vlastně odsouhlasil a to se nelíbilo nejen Víčkovi, ale následně i mně. Sice by bylo super mít někoho, kdo by nám mohl případně poradit, říci na to svůj názor, ale aby znal všechny naše plány, co bychom chtěli, aby ten program uměl... To jako fakt ne. Proto jsem se hned následující den domluvil s učitelkou, která tohle všechno zajišťovala a byl tu Game of Life, resp. HashLife.
Game of Life je jednoduchá hra z roku 1940, ve které se podle počtu (ne)žijících sousedních buněk rodí, přežívají nebo umírají další buňky.
HashLife je její varianta, která se používá při výpočtu dalších generací buněk na dlouhou dobu dopředu a to obrovskou rychlostí. Za méně než 30 sekund lze vygenerovat více než 6e27 generací se zhruba 220 políčky! Hash má v názvu, protože se pro obrovské zrychlení používá hašovací tabulka.
K reprezentaci dat je použit tzv. Quadtree, kde je celá hrací plocha rozdělena do čtyř kvadrantů obvykle označovaných jako NW (vlevo nahoře), NE (vpravo nahoře), SW (vlevo dole) a SE (vpravo dole) podle světových stran (anglicky). A jak jsem se dočetl, tato datová struktura se nepoužívá pouze pro HashLife, ale má i spoustu dalších využití. A jedno z nich by mohlo najít využití dokonce i v Sixteenii. Možná to k tomu i míří, kdo ví...
Když jsem dostal na konci listopadu toto zadání, nahradil jsem tímto časy, kdy jsem se věnoval (ne)placenému programování. Sice z toho po finanční stránce mít nic nebudu, ale to z (ne)placeného programování (zatím?) taky ne. A alespoň pracuji na nějakém zajímavém projektu, z čehož už teď mám nové vědomosti, i když to ještě nemám zcela hotové, což bych mohl v průběhu ledna zvládnout.
Poslední čtvrtletí roku 2014 pro mě nebylo jak po programátorské, tak ani po životní stránce vůbec dobré. Nic moc jsem toho neudělal a spíš jsem jen tak celou dobu přežíval. K tomu samé konflikty. No hrůza. Většina sporů už se ale naštěstí vyřešila, zůstává však jeden nevyřešený, však vy víte. Doufám, že už se takové období nebude muset opakovat.
Mimochodem, rozhodl jsem se, že napíšu ještě minimálně shrnutí celého roku 2014, ale s největší pravděpodobností i mé plány na rok 2015. Zítra tedy očekávejte shrnutí celého minulého roku, a pokud to vyjde, tak den poté článek o mých plánech na rok 2015.