V minulých článcích jsem psal příběh Lojzika z mé strany jako jeho programátora. Dnes je na řadě poslední část tohoto příběhu. Teda poslední alespoň prozatím, než budu pokračovat programováním druhé epizody. Dnes tedy napíšu o tom, jak jsem programoval Lojzika od jeho betaverze po plnou verzi.
Po zveřejnění betaverze Lojzika jsem se pustil do programování jazykových verzí. Lojzik v základu obsahuje tři: češtinu, slovenštinu a angličtinu, ovšem je snadno rozšiřitelný i pro další jazyky, protože jazykové verze jsou uloženy v XML souborech, pro jejichž editaci stačí pouhopouhý Poznámkový blok.
Ke konci roku jsem začal pracovat na druhé úrovni a tím začala dlouhá jednotvárná sága tvorby úrovní trvající 4 měsíce. Nejvíce práce mi dalo rozmístění diamantů, protože jich je v každé úrovni opravdu hodně.
Začátkem tohoto roku jsem naprogramoval průchod a potom střelbu. Zbraň si Lojzik vyrobí z nalezeného fénu na vlasy, která střílí omračující střely. Původně jsem přemýšlel o normální pistoli, ale to by z Lojzika udělalo vraha a to já nechci. Navíc grafik nemá rád zbraně a pravděpodobně by ji nechtěl kreslit. Potom jsem přemýšlel o pušce, která střílí uspávací šipky, ale to se mi moc nepozdávalo. Nakonec jsem si řekl, že Lojzik je génius, a tak si zbraň může vyrobit z úplně běžných věcí.
První dva měsíce v roce 2012 jsem na Lojzika moc času neměl a výsledek tak i vypadal - udělal jsem pouhopouhých 6 úrovní. Důvodem byla práce na školní praxi a také jsem na přelomu 1. a 2. pololetí programoval program Známky.
Na konci zimy jsem v Lojzikovi udělal Síň slávy, kam se mohou zapisovat nejlepší hráči. Bylo příjemné programovat i něco jiného, než ty monotónní úrovně.
Po zimě jsem se do toho konečně pořádně pustil a dodělal jsem zbývající úrovně. Jsem rád, že to mám už za sebou, protože ta monotónní práce mě občas opravdu nudila. Jen výjimečně jsem si od ní oddychl, když jsem tvořil nové prostředí hry jako podzemí, les nebo laboratoř, nebo když jsem dělal jiné drobné práce.
Začátkem jara jsem také už konečně udělal úkládání. Uložit si Lojzika můžete kdykoli během hry a také můžete kdykoli hru načíst. Tímto způsobem se dá dobře podvádět, ale abyste si hru užili, nedoporučuji vám to. V další epizodě ukládání udělám tak, aby podvádění nebylo možné.
Před dokončením Lojzika si tester SuperMartas všiml jedné chyby. Při delším hraní se stalo, že se přestala vykreslovat grafika hry, nebo se nenačetly nějaké obrázky v úrovni. Tento problém jsme řešili celý týden a nakonec jsme přišli, čím to je. Paměť na RAM se v C# maže automaticky, pokud na RAM dochází místo. Visual Studio ve výchozím nastavení ukládá programy ve 32-bitech. Problém ale nastává, když program spustíte na 64-bitovém systému a máte více jak 3 GB velkou RAM. 64-bitový systém dovolí programu využít pouze tak velkou paměť, jako kdyby byl spuštěn na 32-bitovém systému. Když už je zabraná všechna paměť, kterou systém dovolí, automatický mazač paměti si stále myslí, že paměti je dost, a nezačne ji mazat. Jelikož už není na paměť místo, přestane se ukládat.
Tento problém jsem vyřešil tím, že Lojzika můžete stáhnout i v 64-bitové verzi.
Lojzika jsem dokončil 30. dubna. Po dokončení hry mě čekala ještě jedna věc - manuál. Psaní manuálu mě bavilo ze všeho nejméně, proto jsem se s ním patlal několik dní.
Plnou verzi jsem zveřejnil 8. května, když mi konečně přišel kompletní slovenský překlad. Lojzika si můžete stáhnout na mém webu.
Pokud jste Lojzika ještě nehráli, můžete shlédnout trailer, který vás uvede do děje: