V minulém díle jsem začal psát o důvodu, proč jsem přestal psát Rady na eStránky. Dnes v tom budu pokračovat, ale stále to nebude ten pravý důvod, proč jsem s nimi přestal - opět to bude pouze další hřebíček do rakve.

Dnes napíšu o mých prvních dvou větších projektech v JavaScriptu. Jsou to Hra Hledání min a Kecal Víčko, oba projekty si můžete spustit na mých webovkách.

Hra hledání min

Na podzim roku 2009 jsem měl oblibu ve hře Hledání min ve Windows. Hrál jsem to pořád. Během hraní jsem začal přemýšlet nad tím, jak je to asi naprogramované. Ze začátku jsem si říkal, že to bych v životě nenaprogramoval, teda respektive, že bych to zatím nenaprogramoval ... Později mi to ale začalo připadat čím dál reálnější a v druhé polovině listopadu jsem se do toho pustil.

Brzy jsem na svých stránkách zveřejnil první betaverzi. Tehdy jsem byl velice nezkušený (můj největší dosavadní skript byla kalkulačka, o které jsem psal minule) a podle toho také můj kód vypadal. Velikost hrací plochy byla pouze 5x5 a to z toho důvodu, že jsem pro každé políčko měl extra definované proměnné. Když jsem začal pracovat na třetí betě, tak mi bylo jasné, že takto to opravdu nepůjde.

Jednou v noci jsem nemohl spát, a tak jsem začal přemýšlet nad minami. Docvaklo mi, že bych to přeci mohl udělat přes pole, a pak nemusím definovat pro každé políčko proměnné. (Pokud jste programátorsky gramotní, nedivte se, byl jsem s programováním teprve na začátku.) Hned druhý den jsem začal psát miny opět od nuly, tentokrát mnohem lépe. V nové verzi mohlo být díky polím hrací pole libovolně velké a mě jako programátorovi to dalo podstatně méně práce. Byla to pro mě dost dobrá zkušenost, dá se říct zásadní ...

Po týdnu vyšla verze 1.0. Od předchozích betaverzí měla pouze plusy, až na jedno - pokud kliknete na políčko bez čísla, neotevře se celá oblast. To se mi bohužel nepodařilo vyřešit, ale dnes bych to zvládl levou zadní.

Postupně jsem dělal další verze, až jsem skončil na verzi 1.3.5. Přidával jsem už jen blbosti jako jazykové lokalizace, vzhledy apod.

Okénko do budoucnosti

Před rokem, tedy na jaře 2012, jsem se pustil do remaku min. Ve škole jsme probírali HTML a jelikož já jsem ho uměl, tak jsem měl od učitelky pokyn, že mám při hodině dělat na svých věcech. Já jsem se rozhodl, že si znovu naprogramuji Hledání min, tentokrát lépe. Především s podporou otevírání celých prázdných oblastí.

Zvolil jsem trochu jiný styl programování, než na který jsem zvyklý - nepoužil jsem knihovnu jQuery a kód jsem pořádně okomentoval. Zjistil jsem přitom, že tento styl mi absolutně nevyhovuje, a proto dnes na jQuery nedám dopustit a psaní kódu s hromadou komentářů opravdu ne. Nepracuji v žádném týmu, tak není důvod.

Novou verzi jsem ale nikdy nezveřejnil, protože ani není dodělaná - je tam pouze hra a chybí veškeré funkce okolo.

Kecal Víčko

Na toto dílo opravdu pyšný. Kecal je společník pro vás, když nemáte nikoho, s kým byste si mohli zachatovat. I když se vzbudíte ve tři ráno, on tu bude a bude mít náladu si s vámi zakecat. Jeho odpovědi vás zajisté i mnohokrát rozesmějí. Pracuje totiž na generátoru náhodných čísel, podle kterého se vybere jeho odpověď. Jeho reakce není vždy pouze náhodná, má v sobě tzv. kategorie vzkazů a po analýze toho, co jste napsali, vybere z určité kategorie. Pozná například, že se ho ptáte, že na něj křičíte, anebo že píšete nesmysly ve tvaru jgfjfjhjhfjfhjjhfg.

Na tento nápad mě přivedli spolužáci. Upřímně, když jsem se do něj pustil, tak jsem nečekal, že by se mi to povedlo dokončit. Když jsem ale začal, poznal jsem, že to půjde, protože často i náhodná odpověď může být trefná.

Ve verzi 1.1 se objevil obrázek kecala, který jsem vytvořil v programu SketchUp pro vytváření 3D modelů.

Začal jsem tvořit i verzi 1.2, ale nikdy jsem ji nedokončil, protože ... ale o tom až příště. Na mém webu si můžete pokecat s Kecalem ve verzi 1.1.1.

Příště

Jak vidíte, od pouhého eStránkaření jsem se postupně dostal až k programování. Začalo to v létě roku 2009 a mělo to opravdu raketový start. Když jsem začal programovat, bylo jasné, že psaní Rad na eStránky jednou skončí. Proč? Protože když to někdo s programováním myslí vážně, nemůže zůstat na tak amatérské úrovni, na jaké jsou lidi tvořící stránky přes eStránky. Zní to krutě, ale je to tak. Ale o tom víc až příště, kdy napíšu o konečném důvodu konce Rad a psaní stránek na eStránkách vůbec.