Tuto středu jsem se rozhodl zrušit můj starý ososbní web TomášHypeš.eStránky.cz. Tímto článkem bych vám chtěl objasnit, co mě k tomu vedlo. Podíváme se při tom na celou historii webu.

První pokus o web

Historie webu začíná počátkem roku 2007, což je téměř pět let. Tehdy jsem začal pracovat na mým prvním webu. Použil jsem pro to webový editor od MicroSoftu - FrontPage 2000. V Malování jsem vytvořil i první verzi mého loga, které vydrželo až do poloviny tohoto roku, kdy ho vystřídalo víčko. Web jsem psal na počítači, který nebyl připojen k internetu. Když jsem měl web hotový, vypálil jsem ho na CD a šel k počítači s internetem. Tou dobou jsem toho o internetu moc nevěděl, a tak se mi ho nepodařilo publikovat.

Založení webu

Spolužák mi potom, co jsem mu řekl, že plánuji svůj web, poradil službu eStránky.cz. A tak jsem dne 20. února 2007 založil web TomášHypeš.eStránky.cz. Zpočátku jsem tam dával samý blbosti, což mi vydrželo opravdu dlouho. Jak se blížily prázdniny, tvorba webu mě přestávala bavit. Znovu jsem na něm začal pracovat až na podzim. Přidával jsem nové blbosti a také jsem vytvořil novou 3D podobu loga - opět v malování. Podzim 2007 byl pro mou budoucí tvorbu velkým mezníkem, protože jsem se poprvé setkal s HTML. Bylo to při příležitosti vkládání ankety z BlueBoard.cz.

Tvorba designu

V roce 2008 to opravdu začlo. Začátkem roku jsem si na eStránkách objednal Nekomerční program, který mi umožnil úpravy HTML a CSS šablon. Začly moje pokusy o úpravy vzhledu stránek. Metodou pokus-omyl jsem získal první zkušenosti. Vše bylo opravdu amatérské. Tento rok prodělalo logo další obměnu. Nyní to už nebylo v Malování. Stáhnul jsem si nějaký program (už nevím, jak se jmenoval) a tam jsem ho pomocí šablonového písma vytvořil. V létě jsem vymyslel designérskou příšernost - záhlaví, které jsem nazval vohnout. Zde máte screenshot:

Naštěstí jsem v poslední den letních prázdnin začal pracovat na něčem lepším - na novém designu webu. Toto byl pro mě také dost velký mezník, protože do teď jsem pouze upravoval již existující věci. Nyní to byla věc ryze vlastní. Až na ty barvičky a styl Malování to bylo vcelku dobré.

Časem mě takováto omalovánka omrzela, a tak jsem se na jaře 2009 rozhodl barvy změnit na pouhé dvě - černou a žlutou. Dodnes nevím, proč jsem zvolil právě tyto dvě barvy. Až na drobné grafické vylepšování zůstal design ve stejné podobě až do zrušení webu. Tou dobou také logo prodělalo poslední proměnu, nyní jsem ho vytvořil v programu RealWorld.

Rady na eStránky

Celou dobu byl web po obsahové stránce o ničem. Návštěvníky mohly zajímat maximálně optické klamy a kategorie Luštíme. Nic z toho ale nebylo z mé hlavy - vše jsem odněkud okopíroval, ikdyž obrázky jsem si kreslil sám.

To se změnilo 27. února 2009, kdy jsem začal psát Rady na eStránky. Využil jsem své zkušenosti s eStránkami a internetu a psal jsem návody určené přímo pro uživatele eStránek. Konečně měl web smysl.

Tou dobou byla pro zájemce dostupná alfaverze nové verze eStránek. Díky tomu jsem se v létě 2009 rozhodl psát články o eStránkách, které se většinou týkaly právě té nové verze. Vydrželo mi to půl roku, za tu dobu jsem vyprodukoval celkem 10 článků. Nabízel jsem, jestli by někdo nechtěl psát se mnou, ale jako u všeho se nikdo neozval.

Konečně to programování

Při psaní návodů jsem se pasivně naučil něco o JavaScriptu. Měl jsem tehdy Windows Vista a když jsem zjistil, že se miniaplikace pro postranní panel píší v HTML, CSS a JavaScriptu, zatoužil jsem si udělat vlastní miniaplikaci. Když já toužím něco udělat, většinou to časem i udělám. A tak jsem v létě 2009 udělal dvě miniaplikace - Vypnutí PC a Kalkulačku (u té jsem už uměl JS lépe). Tím už miniaplikace pro mě přestaly být zajímavé.

Později jsem si oblíbil Windowsáckou hru Hledání min, hrál jsem to pořád. Při tom jsem přemýšlel, jak bych to asi naprogramoval. V pozdním podzimu jsem to v JavaScriptu opravdu naprogramoval. Asi mi na hlavu spadlo jablko, které muselo mít alespoň tunu, protože jinak nechápu, jak jsem to se svými znalostmi dokázal.

Víčko.cz

Na podzim 2009 jsem okusil pro eStránkaře zakázané ovoce - udělal jsem pro naší gildu na Gladiatusu web v PHP. Na eStránkách bohužel PHP používat nejde - sami tvůrci eStránek tvrdí, že eStránky nejsou hosting.

Dne 11. ledna 2010 jsem si na hostingu IC založil web Víčko.ic.cz, aby mi nikdo nezabral adresu. Plánoval jsem, že někdy v budoucnu na tuto adresu přesunu web z eStránek. Nevím, co mě to popadlo, ale 12. ledna jsem si tam začal tvořit nový web. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak je TomášHypeš.eStránky.cz amatérské (samozřejmě kromě rad). Proto jsem se rozhodl, že z webu Víčko.ic.cz udělám přehled mé tvorby na webu. O čtyři dny později (16.) jsem web spustil. Od tohoto dne bylo jasné, že web TomášHypeš.eStránky.cz skončí. Potvrdilo se to, když jsem si koncem února objednal doménu Víčko.cz. Rušit web jsem zatím v plánu neměl, ale bylo to pouze kvůli radám.

Proč jsem web zrušil

Poslední aktualizace na webu TomášHypeš.eStránky.cz byl článek k třetímu výročí. Od té doby se tam nic nezměnilo. Za můj osobní web jsem začal považovat Víčko.cz. Začátkem léta 2011 jsem tento web oprostil od posledního pozůstatku po TomášHypeš.eStránky.cz - zrušil jsem logo THomas, které nahradilo výstižnější víčko.

Mezitím eStránky nahráli na všechny weby novou verzi, na které většina mých rad nefungovala. Já jsem se zajímal o programování a na aktualizaci rad jsem neměl čas ani náladu.

I po 20 měsících od založení webu Víčko.cz měl web TomášHypeš.eStránky.cz vyšší návštěvnost, a proto jsem si říkal, že ho musím zrušit. Ve středu jsem si zkusil do Googlu zadat své jméno (Tomáš Hypeš). První výsledek byl web TomášHypeš.eStránky.cz. Proto jsem se rozhodl web definitivně zrušit, protože do teď mělo hodně lidí za to, že stále je to můj hlavní web. Kromě uživatelů eStránek jsem byl díky tomuto amatérskému webu jen pro smích.

Budu vzpomínat

Na tento web určitě nebudu vzpomínat ve zlém. Byl to můj první web na kterém jsem se naučil základy. Bez něj bych nebyl tam, kde jsem teď. Byl to web, který jsem založil ve dvanácti a zrušil v sedmnácti. Bylo to celé jedno období mého života.