Vítám vás téměř po půl roce opět u jednoměsíčního Víčkova měsíce. A o čem to dnes bude? O programování psát opět nebudu. Téma našeho programování je stále tajné, navíc na pokračování toho, jak jsem k němu přišel, se můžete těšit do druhé části článku Jak jsem se zase zbláznil, která snad také brzy vyjde (už mám rozepsáno). No a co se týká placeného programování - programoval jsem, programoval jsem dost, i na úkor programování pro sebe, bohužel negativní stav stále přetrvává - nejsem já vůl? No ale o tom fakt psát nechci... Dnešní článek bude takovým rozšířením minulého článku - napíšu nové zkušenosti s novou školou a novým operačním systémem, plus to, na co jsem minule zapomněl. Takže pojďme na to.

Škola pokračuje

Na vejšku chodím teprve necelé dva měsíce a už mi tak zevšednila, jako kdybych tam chodil několik let. Už si nedovedu představit, že bych se vrátil na střední, nebo dokonce na základku.

Líbí se mi ta svoboda, která tu je. Nikomu nevadí, že o přednášce jíme, používáme elektroniku, chodíme na WC nebo dokonce nepřijdeme vůbec. Pobavilo mě, když nám jednou asistent na cvičení řekl, že od letoška je na FITu nové pravidlo - pokud chce alespoň jeden student přestávku, přestávka se musí udělat (samozřejmě jen v době, která je přestávce vyhrazená). To je docela dost daleko od pravidla, které bylo na základce a střední - že hodinu končí učitel.

Ale svoboda nemůže fungovat, pokud se ve společnosti nachází, jak to říct slušně... no prostě kreténi, kteří furt vyrušují, dělají bordel, ničí na co přijdou apod. To je důvod, proč tato svoboda není na nižších školách, protože tam se prostě dostane každý a když se tam dostane každý, dostanou se tam i ti lidé s menším IQ. A těch je, jak pozoruji, bohužel ve světě většina. A pak kvůli tomu trpí ta menšina, která se chová slušně, protože vznikají nesmyslná omezení, kterým se dohromady říká školní řád.

Ale na vejšce jsem zatím žádného takového člověka, kterého bych nazval slovem na K, neviděl. Čím to je? No prostě takoví lidé s menším IQ se sem nedostanou. Bohudík, protože jinak by tu musela být stejně přísná pravidla.

Termíny

Už minule jsem se o nich chtěl zmínit, ale zapomněl jsem na to. Na vejšce je na všechno termín - termíny přihlašování na předměty, cvičení a projekty, termíny zkoušek, termíny odevzdání projektů apod. Prostě milion termínů, které si člověk musí hlídat. Navíc když si v informačním systému fakulty vyjedu aktuální termíny, tak spousta termínů je zavádějících, protože např. u projektů mi to píše termín jeden den po ukončení přihlašování, přitom datum odevzdání je úplně jiné.

No a když si člověk musí něco hlídat, tak je jasné, že na to zapomene - jak jinak... A samozřejmě se mi to stalo hned u prvního termínu. Celý týden jsem na to myslel, ale když nastal den D (respektive pátek), tak jsem si na to ani nevzdechl... až v sobotu odpoledne. Bylo to přihlašování na cvičení z Asemblerů. Když jsem se tam v sobotu podíval, tak jsem měl pocit, že kromě mě na to snad ani jeden člověk nezapomněl... Měl jsem vyhlídnutý krásný úterní termín, ale zbylo na mě už jen středeční ráno a pátek, tak jsem vzal tu středu (v pátek hned ráno jezdím domů, takže by mi pátek zkrátil víkend).

Samozřejmě jsem na to zapomněl i u druhého termínu, kdy jsem si měl vybrat téma na projekt do předmětu Úvod do softwarového inženýrství. Samozřejmě témata, která jsem měl vyhlídnutá, už byla zabraná, naštěstí tam pár lehkých zbylo.

Napadlo mě problém s termíny vyřešit mou aplikací Kalendář, ale zatím jsem se nedostal k tomu, abych tam zadal data. Ano, nedokopal...

Předměty

Rozhodl jsem se, že napíšu něco málo o předmětech, které mám v prvním semestru. Půlka semestru je za mnou, takže si myslím, že je mohu objektivně zhodnotit.

Asemblery

O tomto předmětu jsem už něco napsal minule. Jak jsem již psal, tak mě zaujal jen proto, protože je pro mě zajímavé vidět, jak se programuje na té nejnižší SW vrstvě. Ale jak jsem také psal, nehodlám v něm někdy něco pořádného programovat, protože to bych se z toho asi zbláznil. Už v C++ bude náš projekt trvat pěkně dlouho. Proč? Mimo jeho velikost je také důvodem... ale to je téma na jiný článek. Když jsem se už dostal k tomu C++ - tento jazyk se mi zalíbil proto, protože na jednu stranu s ním pracuju na poměrně nízké vrstvě (např. ukazatelé), ale zároveň mu nechybí věci, které mají moderní jazyky (např. OOP). Ale jak toho vím čím dál víc o asemblerech, tak stále více zjišťuji, že algoritmy, které píšu v C++ (nebo v C, viz další předmět), by se v asembleru daly napsat mnohem lépe (že budou rychlejší, zaberou méně paměti apod. - určitě se ale nebudou programovat lépe...).

Přiznám se, zatím jsem v asembleru napsal pouze dva programy - jeden na cvičení a druhý v písemce, kterou jsme psali minulé pondělí (tzv. programování na papír). Jak jsem dopadl, zatím nevím - opravit 300 písemek asi není jen tak...

Základy programování

Jak napověděla zmínka u minulého předmětu, v tomto nás učí jazyk C. Jestli čtete mé články, tak víte, že jsem letos začal s C++, který vychází z jazyka C, ale umí toho jednoduše víc (C# sice také vychází z C a C++, ale na rozdíl od C vs C++ není zpětně kompatibilní - platný kód jazyka C je platným kódem jazyka C++).

Za ten půlrok jsem se (dle mého názoru) už slušně naučil C++ (běžně používám věci, o kterých se píše, že jsou jen pro pokročilé) a teď, když nás učí C, tak se nemusím učit nové věci, ale pouze si musím zapamatovat a rozeznávat to, co je v obou jazycích stejné a co je naopak jen v C++. Navíc C má trochu odlišné API pro IO (v C++ se sice také dá používat, ale proč, když existuje lepší C++kové).

O tomto předmětu absolutně nedávám pozor (a nikomu to nevadí :D). Ale na přednášky a cvičení chodím. Na přednášky si nosím notebook a buď si programuju něco pro sebe, nebo projekty do školy. A na cvičení (které je pro mě nehorázně nudné - bereme základy...) chodím proto, protože za to dostávám body.

Úvod do softwarového inženýrství

Tento předmět mě asi baví nejméně (a nebudu jediný vzhledem k tomu, kolik lidí (ne)chodí na přednášky). Chápu, že je to důležité, ale to, co se učíme, mi přijde... jak to přesně vyjádřit... no prostě nuda - ať se o tom učit, nebo to používat. Já prostě chci sednout k počítači a programovat, ne si kreslit tisíc diagramů, prodiskutovávat to zepředu i zezadu, psát nějaký dokumentace apod. Ale ano, je to bohužel potřeba...

Teorie obvodů

Já se snad té elektrotechniky nezbavím! A když jsem se díval na povinné předměty v příštím semestru, tak mě to také moc nepotěšilo. Zde jsme začali brát elektrotechniku od základů (alespoň něco - spoustu si toho pamatuji ze střední), ale postupně se dostáváme k věcem, které jsme ani na střední nebrali - např. diferenciální rovnice (přitom integrály a derivace budem probírat až v příštím semestru...).

Ve čtvrtek píšeme půlsemestrální písemku, tak snad to dopadne dobře.

Diskrétní matematika

A nakonec matika. Všichni říkali, že matematika na vejšce je těžká a já jim musím dát za pravdu. I když ona ta látka není až tak těžká sama o sobě, ale jeví se tak díky tomu, jak se ji učíme. Na střední jsme měli 5 minut teorie a ve zbytku hodiny jsme počítali, tady je to naopak... Mraky pojmů, samé matematické zápisy, u všeho důkazy... No je to rozhodně jiný level, než na který jsem byl doposud zvyklý.

Občas se objeví i látka, která mě... no ne baví, ale zajímá - např. teorie grafů. Asi si pod tím představujete něco jiného, než co to ve skutečnosti je. Uvedu příklad použití: např. hledání nejkratší cesty (tento algoritmus mě hodně zajímal a byl jsem docela zklamán - dělali jsme to zhruba tak, jak bych to dělal sám - čekal jsem něco lepšího...).

Fedora (s Gnome) - po měsíci používání

Od té doby, co jsem Fedoru zprovoznil, tak jsem ani jednou na svém notebooku nenabootoval do Windows - prostě jsem to ani jednou nepotřeboval - proč se zlobit s tím šnekem, když nemusím...

Co se týče GUI, tak Gnome toho umí asi 10x méně, než Windows. Ale to, co umí, umí pořádně a dohromady to dává smysl, což u Windows se opravdu říct nedá. Prostředí Windows je pěkný kočkopes a to teď mluvím pouze o Windows 7.

Ale jedna věc mi tu začala dost chybět - hlavní panel, na kterém jsou připnuté a spuštěné programy. Gnome něco podobného má, ale musí se zmáčknout klávesa Windows (tady se jmenuje Super), aby se zobrazil. Navíc jsem zjistil, když se náhodou dostanu k cizímu počítači, že už ten hlavní panel ani neumím používat.... ze zvyku mačkám alt+tab.

Další věcí, která mi tu chybí, je l.alt+číslo, kterým lze napsat libovolný znak, pokud znáte jeho ASCII číslo. To na Linuxu nejde a možná je to dobře, alespoň se naučím používat normální zkratky, např. p.alt+ů pro $ místo l.alt+36.

Jedna z věcí, která se mi tu velmi líbí, jsou aktualizace - stačí otevřít terminál a napsat příkaz yum update. Co se stane? Aktualizuje se... a všechno! Od linuxového jádra po Chrome. A žádný restart to po mě nikdy nechtělo (samozřejmě změny se projeví až po restartu dané aplikace, ale není to nucené, na rozdíl od aktualizací Windows a Microsoftích programů - u kterých se čertvíproč musí restartovat celý OS).

Dále mě potěšilo: poprvé připojím myš, okamžitě funguje, poprvé strčím microSD kartu, funguje, poprvé připojím externí disk, funguje... Na Windows se automaticky začnou instalovat nějaké ovladače, trvá to, třikrát to selže a pak se občas stane i to, že to potom funguje. Po několika minutách... Ale je pravda, že všechno hned nefungovalo, například, aby mi fungovalo nastavení jasu, tak jsem musel cosi dopsat do jakéhosi konfiguráku.

Určitě bych si vzpomněl na mnoho dalších postřehů, ale jelikož je článek opět velmi dlouhý, tak to nechám na jindy. Snad se vám článek líbil a jestli ne, v komentářích mi můžete vynadat.