12. června 2013 19:19

MATURITA ... JE TO ZA MNOU!!!

V mém minulém článku, který se týkal praktické maturitní zkoušky, jsem již popsal své pocity a nálady před úplným zahájením všech maturit. Dále jsem se zde zmiňoval o průběhu praktických zkoušek z předmětu STK a POS (stavaři vědí, o co jde). Výsledky z těchto zkoušek mi byly oznámeny po ústních zkouškách - krásná troječka.

Po praktické maturitě

Po ukončení praktické maturity jsme museli hned další den odevzdat ročníkový projekt. Ten jsem měl naštěstí už hotový a svázaný v deskách, takže ho stačilo jen donést do školy.

Následovaly asi dva týdny běžné školní docházky a poté (nějak koncem dubna) uzavření známek. Svátek práce jsem si užil ve stylu učení, protože následovaly dva dny společné státní písemné maturity.

Společná část - písemné zkoušky

Matematika

2. května proběhla maturitní zkouška z matematiky. Té jsem se vůbec neobával, a tak jsem se na ni téměř neučil (pokud nepočítám těch 13 let před tím). Ptáte se, jak to probíhalo? Seděli jsme ve třech třídách naši školy - v jedné byla 4.A, v druhé 4.B a ve třetí žáci s PUP (ti, co měli více času - mezi nimi i já, protože pomaleji píšu). Učitel si nás volal podle abecedy a dával nám záznamové archy (do nich se vyplňovaly výpočty a zaškrtávaly možnosti A-E). Zkouška tedy byla formou testu s několika zaškrtávacími a několika otevřenými úlohami, ve kterých bylo třeba uvést výpočet. Nejprve jsme dostali nějaký čas na přečtení otázek a promyšlení strategie, připadně jsme mohli už počítat, ale ještě jsme nesměli nic zapisovat do záznamových archů. Pak učitel oznámil začátek zkoušky a už jen stačilo pustit se do 90minutového (PUP +25%) výpočtového transu. Po uplynutí časového limitu učitel oznámil konec a vybral od nás zadání i záznamové archy - tím byla maturita z matematiky ukončena.

Matematika se mně osobně zdála jednoduchá a určitě byla jednodušší než testy z loňských ročníků, které jsme si zkoušeli nanečisto.

Český jazyk - didaktický test

Druhý den: stejná sestava lidí, stejný učitel, stejné zahájení zkoušky, stejné ukončení. Jiný byl záznamový arch, který neobsahoval již žádné otevřené úlohy - pouze políčka na zaškrtávání (didaktický test). Jiné bylo samozřejmě také zadání. Časový limit jen 60 minut. (PUP + 25 %)

Didaktický test z češtiny se mi zdál poněkud těžší než z matematiky, protože se u některých otázek nedalo jednoznačně odpovědět.

Český jazyk - písemná práce

Po didaktickém testu byla asi hodinová přestávka. Následovala písemná práce z českého jazyka. Opět stejná sestava lidí, stejný učitel, stejné zahájení zkoušky, stejné ukončení. V testovým sešitě se nacházelo 10 zadání k písemným pracem (texty pro inspiraci apod.). Během prvních asi 20 minut jsme si měli vybrat jedno z nich a rozmyslet si, co by měl text asi obsahovat. Poté jsme měli určitý čas (už nevím kolik minut) na vypracování. Jednočlenná skupina žáků, do které jsem patřil i já, měla potvrzení z pedagogickopsychologické poradny, že může práci psát na počítači a pak ji k odevzdání vytisknout (to mi při mém pomalém ručním psaní velmi pomohlo). Ve třídě byl přichystaný počítač, na němž byl spuštěný program WordPad, který chyby nepodtrhává jako MS Word.

Po pár dnech jsem byl informován o tom, že celá naše třída byla u slohu úspěšná, takže jsem si s tím už starosti nedělal.

Konzultace a svaťák

Po zkončení písemných zkoušek mě čekaly 3 týdny volna, kdy jsem se měl připravovat na zkoušky ústní z Čj a odborných předmětů. První týden byl od všeho klid, druhý týden byl tzv. "konzultační". Kdo se chtěl lépe připravit, mohl zajít během tohoto týdne na konzultaci k učitelům. Této příležitosti jsem vůbec nevyužil s tím, že si udělám ještě týden volno. Poslední "svatý" týden (nebo také "svaťák") jsem zalehnul do postele se sešitama a kalkulačkou, případně i s noťasem (na internetu jsem se učil k povinné četbě) a snažil jsem se učit. V mém případě byl svaťák příšernej a nikomu bych něco takovýho nepřál, zemřel nám totiž jeden člen rodiny (chudák babičky brácha ani neví, jak moje maturita dopadla). Díky tomu jsem se sice nemohl plně soustředit na učení, ale nakonec jsem se donutil na to nemyslet. Aby toho nebylo málo, odešel mi také počítač - mojí vinou (vypnul jsem ho při aktualizacích - !to nikdy nedělejte!) a potřeboval přeinstalaci. Počítač jsem potřeboval, abych si zopakoval práci v programu SCIA, a tak mi Víčko přijel pomoci s přeinstalací Windowsů.

Poslední den před maturitou jsem již nebyl schopný se dál učit, protože mě tížila spousta starostí. Vlastně si už ani nepamatuju, co jsem ten den dělal.

Ústní zkoušky

Nadešel den, kterého jsem se nejvíc bál. Nejhorší bylo to čekání. Moje představa o ústních zkouškách vypadala nějak takto: Nejprve teda budu "na potítku" vymýšlet o čem budu mluvit a, až si mě učitelé ze zkušební komise zavolají, zasednu před ně a začnu spatra hovořit, přičemž mě bude 5 až 10 učitelů pozorně poslouchat a hledat chyby." Jak to ale probílalo ve skutečnosti?

Průběh ústní zkoušky

V předem stanovený čas jsem byl zavolaný do zkušební místnosti (třída s pár lavicema pro komisi a dvěma lavicema - tzv. "potítka"). Vylosoval jsem si číslo tématu a posadil jsem se "na potítko". Nyní jsem měl asi 20 minut na přípravu. Mohl jsem si dělat poznámky, výpočty, případně potřebné obrázky. Mezitím byl zkoušen můj spolužák. Když pak odešel, zavolali si ke zkoušení mě a "na potítko" šel někdo jiný. Sednul jsem si ke stolu naproti dvěma známým učitelům, kterým jsem převykládal to, co jsem měl připraveno. Oni se občas na něco zeptali a já jsem odpovídal. Ve zkušební místnosti možná bylo takových 8 učitelů jako komise, ale poslouchali mě pouze ti dva, kteří mě zrovna zkoušeli, ostatní se bavili mezi sebou a já jsem jim byl úplně ukradenej. Během jednoho dne jsem byl vyzkoušen ze všech tří předmětů - Čj (7 minut mluvení o knížce z četby, 7 minut o neuměleckém textu), POS a STK (odborné předměty).

U ústních zkoušek jsme uspěli všichni ze třídy. Nejlepší bylo, když někteří vůbec nevěděli, co mají u zkoušky povídat a na potítku byli bezradní - v takovém případě pak k nim přišel učitel a řekl jim alespoň pár informací, který jim potom má student říct. Lze tedy říct, že učitelé se nesnažili někoho potopit, spíš naopak se snažili poradit (studentovy vědomosti jsou přeci učitelova vizitka), a pokud daný člověk umí alespoň trochu uvažovat, vzpomene si i na některý věci, který se neučil.

Plány na prázdniny

To by bylo k maturitě asi vše. Teď mi začaly prázdniny, za což jsem rád. Nudit se snad nebudu, protože jsem si toho naplánoval docela dost: kreslení obrázků do nové Elfánie, čtyřikrát týdně posilovna, výpomoc doma - práce je tu spousta, možná i nakreslím nějaký ten komiks. Těžko říct, jestli se mi všechno podaří tak, jak bych chtěl.

Všem žákům a studentům přeju pevný nervy na konci školního roku a ať se vám vydaří prázdniny.

Hodnocení

Celkové hodnocení
5 hlasů
Vaše hodnocení
Vyberte počet hvězdiček

Komentáře

Jméno:
Předmět:
Komentář:
  :):-|:P:D;):(8)[evil][arrow][idea][?][!]
Kontrola:
Žádné komentáře.
© 2011 - 2017 SuperMartas a Tomáš Hypeš